V prosinci 2010 jsme na ulici v centru Ostravy našli odrostlé štěně- křížence (fenečka). Policie ani útulky nejevily zájem a doporučily psa nechat na ulici. Samozřejmě jsme nenechali štěně běhat na mraze - vzali jsme ji domů s tím, že objedeme útulky, pokusíme se hledat majitele. Bohužel nikdo fenku nehledal ani se neozval. Nechali jsme si ji. I když bylo jasné, že to nebude ideální - oba jsme s manželem přes den byli v práci, navíc máme byt v paneláku a já jsem docela silný alergik. Krátce po tom, co jsme se rozhodli pejska si nechat, jsem otěhotněla. Bála jsem se, jak budu zvládat alergii bez léků a k tomu psa v bytě, ale kupodivu jsem problémy neměla. Po porodu jsme měli strach, jak fenka zareaguje na dítě, k miminku se však chovala moc hezky. Bohužel to však vypadá, že alergií po mě zdědila i dcera a proto pejska musíme dát pryč. Navíc jsem opět těhotná a na pejska tak máme málo času, nemá tolik pohybu a procházek, kolik by si zasloužila.
Je to kříženec labradora/ovčáka/dobrmana.. Má 3,5 roků, je velice hodná k lidem, dětem, psům - s naší dcerou si hraje a nikdy po ní ani náznakem nevyjela, nechá si líbit cokoliv.. Poslouchá všechny základní povely, chodili jsme s ní ze začátku na cvičák. Venku ale ne vždy poslechne, pokud jí zaujme v dálce pes.
Musíme (i když s těžkým srdcem) Elišce najít nový domov a hodné nové páníčky, kteří se jí budou moct věnovat a budou jí milovat.
|